neděle 15. června 2014

Praha - Frankfurt - New York - New Jersey - Detroit

Aneb jak jsem konečně dostala i já svou letenku. Jak jsem se poprvé loučila, jak plánuji cestu na letiště. Jak mi čas neúprosně rychle utíká, co všechno vlastně ještě plánuji v Česku stihnout a že už mám i ten kufr... alespoň jeden z nich.

Je to pár dní, co se mi v aupairroomu konečně zjevila letenka. Teda spíš rozpis mých letů do USA a poté i do nového domova. Čeká mě brzké vstávání. Tedy myslela jsem si, že mě čeká brzké vstávání. Ale zatím to spíš vypadá na probdělou noc. Původní plán byl strávit poslední noc v hotelu u letiště nebo na Kladně, odkud na letiště autem trefím. Nakonec se ale ukázalo, že babi a děda chtějí jet také. Tudíž se hotel nekoná. Pravděpodobně. Pojedeme už ve dvě ráno z Varů, abychom se dostali na letiště včas. Odlétám totiž v krásných 6 ráno z Prahy do Frankfurtu. Musím tedy být na letišti už ve 4. Prej. No, představa je to nádherná. Zvlášť, když mě nenechají si za gate vzít ani to pitomý kafe. Asi tam umřu. Naštěstí neletím sama, tak snad se zabavíme a nezaspíme.

Ve Frankfurtu budu v krásných půl osmé ráno. Pokud tedy nebude žádné zpoždění. Když nic jiného, alespoň kavárny by mohly být otevřené. Budu potřebovat jeden extra velký Starbucks a něco velkého k snídani předtím, než se vydáme v půl jedenácté na osmi a půl hodinou cestu na JFK letiště v New Yorku. Když vše půjde dobře, v jednu odpoledne přistaneme a pak už jen cesta na orientation do New Jersey, kde strávíme příštích pár dní, než se vydám, už bez Denči, sama do Detroitu za svou host rodinkou. Pokud jste tedy nepochopili nadpis předtím, teď už je to asi všem jasné.

Do odletu už mi zbývá méně, než 50 dní. Chvíli mi přijde, že to neutíká vůbec. Potom se podívám na seznam věcí, které je třeba ještě udělat a najednou to utíká nějak moc rychle. Už mám velký kufr. Alespoň myslím. V pondělí mě snad už konečně čeká banka a také telefon. Ve středu jdu vyřídit plnou moc. Ještě do konce měsíce bych měla zvládnout oběhnout nějaké doktory, dokoupit sluchátka, nabíječku na ipod, paměťovky do foťáku a nějaké dárky. Když to půjde dobře, možná bych za sebou mohla mít i předodletovou schůzku. Což by přišlo celkem vhod. Celkem mě totiž baví si z toho dlouhého seznamu odškrtávat. Také můj To-Pack list se pomalu ale jistě plní. Jsem zvědavá, kolik z toho, co tam mám, skutečně budu schopná odvézt. Fandím si.

Ale abych jen nestresovala, pochopitelně se i bavím. Mám za sebou fajn posezení s holkama, hezké rozloučení s Týnkou, která mě možná přiletí do USA navštívit, což by bylo super. Ke konci měsíce mě čekají dva koncerty, hned na to sraz hokejových fans, kde se rozloučím asi s většinou svých přátel a známých. Následně mě čeká výlet s mamkou a bráchou do Kutné Hory. A pak už bude jen 14 dní do odletu, do kterých bych ráda vtěsnala ještě rozloučení s lidma z Varů a nějaký rodinný oběd. Hokej už nestihnu. Kluci začínají přípravné zápasy 5.8. v Chomutově, takže je už naživo neuvidím. Ale nedá se nic dělat.

Ke konci měsíce mám taky sraz s Denčou a Terezkou. Lítáme v tom teď společně, takže je vyzvednu na ambasádě a uděláme si menší párty v Praze. Abychom dostaly to správné šílenství do žil. Inu, je toho spousta, co je potřeba udělat a nudit se rozhodně nebudu. Ale věřím, že to bude stát za to.

Jdu spát. Zítra je náročný den.
Nana

4 komentáře:

  1. jak já ti závidím, že už máš to šílené papírování za sebou (jo a v minulým článku si mi pobavila s tím, jak si mluvila na lidi před ambasádou anglicky :D). Já to mám zatím před sebou a už při vyplňování si říkám, bože nemám tam připsat i tuto a má to cenu to tam vůbec psát. Hrůza..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele ono to papírování u konce ještě rozhodně není. A asi ještě dlouho nebude. Jedno tady skončí a další v USA začne. :) Co se přihlášky týká, piš prostě o sobě. A vyzdvihni všechno, co je na tobě super. To je tak asi jediná rada, kterou můžu poskytnout. Já to tak udělala a rodinku jsem našla ani ne za týden. :)

      Vymazat
  2. Tak ještě jednou, protože první komentář se tak nějak neuložil. Díky, zlato, že ses neplánovaně dostavila na oslavu a já tě měla asi pravděpodobně poslední možnost vidět v Čechách :( Ale s tím, že za tebou přijedu počítej, to ani není možnost, to je jistota! A pak nás čeká Orlando, Detroit, Toronto a New York a všechno na co budou stačit peníze! A přivezu ti plnej kurf věcí :-) Uvidíš, jak ti některý "fíčury" z Čech budou chybět :-) A závidím ti, škoda, že já jsem tohle prošvihla a neměla jsem na to odvahu! A ten Bucket list? Mazec! S pár věcma ti ochotně pomůžu ♥ Týna

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Není zač, bylo to super vás zase vidět :) A počítám tedy s tebou! Pořádně si to užijem! Jinak některý český věci mi chybí už teď a to jsem ani neodjela :D

      Vymazat